DNY OTEVŘENÝCH DVEŘÍ 2012
24. a 25. března 2012
Ne náhodou byly deváté dny otevřených dveří železničních modelářů v letošním roce pojaty jako setkání příznivců modulové železnice. Klub železničních modelářů Jesenice byl prvním klubem železničních modelářů, který připravil veřejný provoz stavebnicového kolejiště. Tehdy se psal rok 1988, a jak dokládá zápis v kronice klubu železničních modelářů, kolejiště se líbilo. A věřte nevěřte pod tímto zápisem jsou podepsaní členové tehdejšího Klubu železničních modelářů Praha 5 Martin Kejhar a Vladimír Vacek, kteří přijali naše pozvání a po 24 letech do Jesenice zavítali znovu. Martin Kejhar byl nejvzdálenějším účastníkem – bydlí v Rožnově pod Radhoštěm a Vladimír Vacek přijel, respektive přiletěl z největší vzdálenosti z Vladivostoku, kde v současné době služebně působí.
Kromě nich přijelo se svými moduly dalších 15 účastníků prakticky z celých Čech.
Příprava této akce začala již v loňském září při ukončení akce Modelvíkend v Železničním muzeu v Lužné. V té době jsme kolegy z klubu ZABABOV pozvali do Jesenice na naše Dny otevřených dveří. Později jsme si uvědomili, že chodba Základní školy bude asi prostorově malá a proto jsme požádali ředitelku paní Mgr. Vopatovou o možnost využití tělocvičny. Plánování akce bylo zahájeno v listopadu 2011, kdy byli vyzváni členové klubu ZABABOV k účasti na akci. V lednu byl uzavřen počet účastníků a Martin Janda za ZABABOV a Petr Berka za jesenické modeláře zahájili plánování kolejiště podle přihlášených účastníků s cílem připravit co nejzajímavější provozní kolejiště. Po jeho odsouhlasení přišel čas Bohumila Skály, člena klubu ZABABOV, který si vzal na starost tvorbu grafikonu.
Ve čtvrtek 22. března navečer jsme přivítali první účastníky a zahájili stavbu jesenické části kolejiště. Během pátku dopoledne byla dokončena sestava celého kolejiště, následně byla zapojena elektroinstalace, rozvody digitálního signálu a rozvody telefonů. A navečer proběhlo první ověření grafikonu. V sobotu a v neděli dopoledne byl běžný provoz podle grafikonu s účastí veřejnosti. Délka hlavní tratě normálního rozchodu byla 49,1 metru, lokálka měřila 14,6 metru, úzkorozchodná trať měřila 27,7 metru a dále vlečka do cukrovaru 4,6 m, vojenská vlečka 3 metry, vápencový lom 2,6 metru a vlečka dolu Hrabová cca 7 metrů.
Hlavním tématem byl železniční provoz v době, kdy jezdila pára, krásné motorové lokomotivy ČKD a soupravy nákladních vozů nebyly jednotvárné ani vzhledem, ani přepravovaným zbožím. Proto podle grafikonu jezdily manipulační vlaky, průběžné nákladní vlaky, nákladní expresy, v osobní dopravě motorové vlaky, osobní vlaky, rychlíky. Prvně se na takovémto setkání objevil cukrovar s pneumatickou vykládkou řepy. Na úzkorozchodné trati se nakládala řepa pro cukrovar a také probíhala přeprava normálněrozchodných vozů na úzkorozchodných podvalnících.
Vlastní provoz probíhal v režimu obdobnému skutečné železnici, na každé stanici s výjimkou lokálkové Lhoty byl výpravčí, a každý vlak si ovládal strojvedoucí. Výpravčí si předávali vlaky pomocí telefonů ze stanice do stanice, strojvedoucí museli sledovat návěstidla, pokyny výpravčích a provádět manipulaci ve stanicích podle složení vozů a nákladu, který vezli.
Grafikon stanovil pro většinu vlaků převzetí lokomotivy strojvedoucím v lokomotivním depu a následně převzetí vlaku ve výchozí stanici. A pak teprve mohl podle grafikonu a pokynů výpravčího na trať.
Skrytá stanice Polipsy s připojeným Depem představovala výchozí bod všech vlaků. Z Polips vycházela trať, která pokračovala do Kácova. Následovala zastávka Hrabová s vlečkovým areálem stejnojmenného dolu a stanice Josefov. Sloužit zde nebylo nic snadného, tato stanice obsluhovala vojenskou vlečku a vlečku dolu Hrabová. Kromě toho zde byla poměrně čilá vykládka a nakládka v sile. Z Josefova pokračovala hlavní trať do Jirkova. Ten se stal klíčovou uzlovou stanicí. Vycházela z ní lokálka do Lhoty a vlečka do cukrovaru. Hlavní trať z Jirkova pokračovala do stanice Loket a následně do koncové stanice Malá. Provozně velice zajímavým byl rozestavěný cukrovar, který byl z jedné strany napojen na stanici Jirkov, z opačné strany do něj byla zaústěna úzkorozchodná trať se stanicemi Damil, Kamenice, Střížovice, Černovice a překladiště Beroun, který byl situován na normálně rozchodné lokálce do Lhoty.
Na zajištění obsluhy stanic, vleček a lokomotivního depa bylo zapotřebí 10 lidí, pro vlaky minimálně 17 strojvedoucích. Do obsluhy stanic, i jako strojvedoucí se skvěle zapojili členové jesenického kroužku železničních modelářů, Daniel Skála, Jaroslav Skála, Marek Doležal, Petr Jaroš, Roman Jaroš, Kamil Kolibač, Filip Geissel, Andrea Geisslová, Ondřej Mareš, Miloš Müller, David Hocek, Tomáš Urban a Radim Měchura.
Setkání připravilo všem členům kroužku nezapomenutelné zážitky, nové zkušenosti, ověření vlastních schopností, a v neposlední řadě posílilo i pocit odpovědnosti. Za celou akci nezpůsobili žádnou vážnou provozní nehodu.
Celá akce dopadla nad očekávání dobře, členové klubu Zababov vysoce hodnotili naše členy, jejich zaujetí, kázeň i znalosti, takže již na této akci se domlouvala další společná akce Modelvíkend ve dnech 15. a 16. září 2012 v železničním muzeu v Lužné.
Mezitím se jeseničtí modeláři představí v sobotu 16. června 2012 na Zahradní slavnosti v Psychiatrické léčebně v Petrohradě
Závěrem mi dovolte poděkovat vedení školy, kuchařkám školní jídelny, rodičům našich žáků a všem příznivcům, kteří nám pomohli s uskutečněním této akce.
