Historie železničních modelářů v Jesenici

Počátky modelářské činnosti spadají do roku 1963, kdy byl na Základní devítileté škole v Jesenici ustanoven všeobecně modelářský kroužek pod vedením pana učitele Vladimíra Zusky. V tomto kroužku měli žáci možnost věnovat se podle vlastního zájmu stavbě letadel, lodí, železničních vozidel. Během školního roku převážila skupinka železničních modelářů, takže následující školní rok byl ustanoven samostatný kroužek železničních modelářů. Místní organizace Svazarmu nabídla kroužku organizační zázemí, a vedoucímu kroužku účast v ústředním kurzu instruktorů železničního modelářství. Na tomto kurzu si pan Vladimír Zuska získal respekt diky svým znalostem z pedagogiky, výtvarného umění, a z historie železnic, takže byl následně přijat do tehdejší Ústřední rady železničního modelářství. Tím byl zajištěn přímý kontakt s  modelářským ústředím. Jako další instruktor se zanedlouho poté přihlásil pan Václav Karafiát, kteří společně s panem Vladimírem Zuskou absolvovali další kurzy železničního modelářství. Některé kurzy byly pořádány i v Jesenici, neboť klub měl možnost využít ubytovací kapacity kempinku. Činnost klubu se rozvíjela a začaly se dostavovat úspěchy ze soutěží.

V roce 1969 zahájil na 1. základní devítileté škole v Podbořanech pobočný kroužek železničních modelářů. Pod vedením Jiřího Berky dosáhli jeho členové, zejména pak Jiří Středula i několika výrazných úspěchů na mezinárodní soutěži.

V tomto období absolvovali kurzy instruktorů a rozhodčích další členové klubu (Jiří Berka, Vladimír Wachtl, Václav Zuska). Činnost kroužků mládeže se stala zdrojem cenných zkušeností z práce s mládeží školního věku v rámci celé Ústřední rady železničního modelářství.

V roce 1969 projevil zájem o členství v Klubu železničních modelářů Josef Zelený z Rakovníka a brzy nato p. Václav Polívka st. z Berouna. S nimi přicházejí i juniorské a seniorské modely špičkové úrovně. Že jablko nepadá daleko od stromu dokázal v pozdějších letech i Václav Polívka ml., jehož modely jsou stejně tak kvalitní jako jeho otce. Původně "přespolní" se přihlásil do klubu také Jan Urban, který nakonec v Jesenici po dokončení vysoké školy zakotvil.

Za celou dobu prošly žákovskými kroužky téměř tři stovky chlapců a dívek. Byli mezi nimi mnozí, kteří sbírali vavříny na soutěžích, např. Jana Machová, Marie Schwambergerová, Vladislav Wachtl, Miroslav Vyleta, Zdeněk Šedivý, Michaela Michlová, Jaroslava Macáková a mnozí další. Někteří zakotvili na dráze celý život, jiní si z kroužku odnesli manuální zručnost nebo alespoň vzpomínky na hezké chvíle strávené při stavbě klubového kolejiště.