Psal se rok 1911. Vzkvétal průmysl a svět dopravy v Rakousko - Uhersku ovládal fenomén páry. A v tomto roce dne osmého února se narodil pan Vladimír Zuska. Od útlého mládí se velice intenzivně zajímal o železnici, kterou si původně také zvolil jako své budoucí povolání. V jeho touze jej také utvrzovalo každodenní dojíždění vlakem v době studií. Hospodářská krize ve třicátých letech ale usměrnila životní cestu mladého studenta. Po studiu na reálce nenastoupil na Pražskou techniku, jak si původně přál, ale stal se studentem učitelského ústavu. Snad o to více a intenzivněji se mladý Vladimír Zuska zajímá o železnici, snaží se proniknout do jejích tajů a hlavně si vše důkladně zapisuje a zakresluje. Díky tomu dokázal i po sedmdesáti letech podávat zajímavé informace. Vždyť zažil v provozu mnohá původní vozidla Rakouských, ale i soukromých drah, především pak Buštěhradské dráhy. Jeho zájmu o železnici si pochopitelně všimli a oceňovali mnozí železničáři, a tak přes přísné drážní předpisy mu někteří strojvedoucí umožnili seznámit se s provozem ze strojvůdcovské budky. Prožil naplno motorizaci našich železnic, "zlaté časy" Československých státních drah v období mezi válkami, bohužel ale i rozbití sítě v období protektorátu a úpadek železnic v současné době. V každém období si vedl o železnici poznámky, ze kterých pak čerpal důležité informace pro své články a knihy.
Významným momentem v jeho mládí bylo studium u malíře Václava Rabase, který v mladém studentovi rozvinul výtvarný talent. A pohled na svět a jeho krásy s pomocí palety nebo chcete-li tužky provází celý život pana Vladimíra Zusky. Přitom umělecké vlohy se u něj projevují i v dalších oborech - aktivně provozuje hudbu, hraje ochotnické divadlo, pomáhá vytvořit loutkové divadlo a podílí se na organizaci vlastivědného muzea v Jesenici.
Po druhé světové válce zakotvil se svou rodinou v Jesenici u Rakovníka coby učitel. Jeho hlavními předměty byly fyzika a výtvarná výchova. V jeho učitelských záznamnících byly stovky jmen žáků, kteří jej poznali nejen jako přísného učitele, ale i jako vedoucího zájmových kroužků. Nejvýznamnějším z nich se stal kroužek železničních modelářů. Rokem 1964 se datuje položení základů pozdějšího Klubu železničních modelářů v Jesenici u Rakovníka. Zatímco většina modelářských klubů sdružovala především dospělé, jesenický klub je od prvopočátku zaměřen na mládež. A je to zásluha především pana Vladimíra Zusky, že mnozí žáci získali přední umístění na mistrovstvích republiky. Hlavním cílem práce s mládeží v klubu ovšem ale nebyla honba za předními místy, ale každodenní práce s mládeží zaměřená na uplatnění všech zkušeností vynikajícího pedagoga, historika a výtvarníka. Sám aktivně pracoval jako člen komise železničních modelářů a položil základy organizace žákovských soutěží.
Dne 15. července 2004 mu bylo obecním zastupitelstvem obce Jesenice uděleno čestné občanství.
Pan Vladimír Zuska zemřel 16.10.2006 ve věku 95 let. Jsme rádi, že nejen Klub železničních modelářů, ale i loutkové divadlo jsou stále činné a tím pokračují v jeho díle.
Vladimír Zuska mimo jiné napsal:
Modely osobních vozů ČSD
NADAS, Praha 1971
Návěstidla na modelovém kolejišti
NADAS, Praha 1977
Historie provozu železnic na Rakovnicku
OMG Rakovník, Rakovník 1983
90 let dráhy Rakovník - Žlutice a Protivec - Bochov
MNV Jesenice, Jesenice 1987
Modely železnice v terénu
NADAS, Praha 1988
Lokomotivní depa a jejich modely
NADAS - AFGH, Praha 1992
100 let tratí Rakovník - Bečov n/T a Protivec - Bochov
Lokálka Group, Rokycany 1997
100 let místní dráhy Rakovník - Mladotice
SPMD, 1999
Osobní vozy Buštěhradské dráhy
Lokálka Group, Rokycany 2001
V modelové příloze časopisu Železničář vyšlo více než 100 jeho příspěvků.